5 - Vést společnosti k odpovědnosti

Značky fungují bez obav z regulace. Schovávají se za neprůhledné dodavatelské řetězce a přenášejí rizika na dodavatele, přičemž si nárokují nepřiměřený podíl na zisku. Dodavatelé zase přenášejí tato rizika na pracovníky a životní prostředí. Pracující přitom mají jen málo možností nápravy. Transparentní hodnotové řetězce, účinné a dostupné mechanismy pro podávání stížností a odpovědné nákupní praktiky jsou součástí vedení korporací k odpovědnosti.

Přesto se nelze spoléhat na to, že společnosti dobrovolně změní způsob svého fungování. Povinná náležitá péče v oblasti lidských práv a životního prostředí, která se soustředí na zapojení pracovníků a přístup k nápravě, je příležitostí k prevenci a nápravě škod způsobených pracovníkům a jejich komunitám, a to jak klimatickou krizí, tak přechodem na nízkouhlíkový průmysl, který chrání a obnovuje přírodu. Další příležitostí jsou právně závazné a mezinárodně vymahatelné dohody sjednané mezi odbory a značkami, jako je Mezinárodní dohoda o zdraví a bezpečnosti v oděvním a textilním průmyslu. Tyto dohody zahrnují klíčovou úlohu odborů a jsou vymahatelné u soudu.