Žádná skutečná moc bez ekonomického posílení (ekonomické posílení na prvním místě)

Když pracující vydělávají sotva dost na to, aby přežili (přibližně 1/3 životního minima), jsou vysoce závislí na svém současném zaměstnání, bez ohledu na to, jak špatné jsou pracovní podmínky. Strach ze ztráty zaměstnání a neschopnost uživit své rodiny, zaplatit nájem nebo pokrýt jiné základní potřeby je mocnou pastí, která je drží v tichosti. Navíc, nízké mzdy znamenají žádné úspory a/nebo dluhové otroctví, takže pokud jsou vyhozeni za organizační pokus, nemají se o co opřít. To udržuje cyklus exploatace a eliminuje veškerou sílu, kterou by mohli mít.
- Nedostatek finančních a časových zdrojů pro organizaci TU (nízké mzdy znamenají dlouhé přesčasy a/nebo další pracovní místa)
- Ekonomicky zranitelní pracovníci jsou snadněji ohrožovatelní (hrozba ztráty zaměstnání, snížení mezd nebo uzavření/přemístění továren)
- Závod ke dnu (konkurence mezi vládami a dodavateli v zemích s nízkými mzdami znemožňuje, aby jedna skupina pracovníků požadovala vyšší mzdu) - > musí to být systémová poptávka
- Boj za životní minimum není jen o příjmu; V zásadě jde o obnovu důstojnosti, umožnění kolektivní akce (odborovou organizaci) a obnovení rovnováhy moci v rámci globálních ekonomických systémů.