Vstupy od chorvatských pracovníků

SHRNUTÍ VÝZKUMU PRACOVNÍCH PODMÍNEK V TEXTILNÍM PRŮMYSLU

TERÉNNÍ VÝZKUM
Rozsah: 25 pracovníků z 11 továren v 6 župách v Chorvatsku

Klíčová zjištění:
Dělníci hlásí, že podmínky v továrnách jsou v letních měsících velmi horké.
Přestože jsou zde okna, ventilace a klimatizace, pracovníci říkají, že chlazení je nedostatečné.
V žádné z navštívených továren nejsou žádné čističky vzduchu.
Vysoké teploty ztěžují práci, ale vzhledem k tlaku na splnění 100 % výrobních kvót nemohou pracovníci zpomalit ani používat přídavné chladicí pomůcky.
Pracovníci zaznamenávají dopady změny klimatu prostřednictvím stále častějších a intenzivnějších srážek, což také ztěžuje dojíždění (zejména na kole).
Pracovníci nevědí, zda oblečení, které vyrábějí, má ekologické certifikáty, a nikdo z nich neví, co je to spravedlivý přechod.

ONLINE PRŮZKUM
Rozsah: 51 pracovníků z 30 textilních továren a malých podniků v 5 župách v Chorvatsku
Doba realizace: 27. března – 20. května 2025.

Klíčová zjištění:
82 % respondentů si všímá dopadů změny klimatu ve svých místních komunitách (změny teploty, častější a intenzivnější bouře a srážky, zvýšená přítomnost hmyzu a vyšší znečištění ovzduší a vody).
Přibližně polovina respondentů uvedla, že tyto změny přímo neovlivnily jejich pracoviště, i když někteří hlásili záplavy, požáry, úniky vody a výpadky proudu. Továrny se kvůli takovým incidentům téměř nikdy nezavírají.
74 % pracovníků uvádí, že v létě pociťují ve svých továrnách horko, a asi čtvrtina říká, že je "příliš horko". Pouze 8 % říká, že není horký.
Většina továren má okna (71 %) a klimatizaci (59 %), ale asi 50 % pracovníků tvrdí, že tyto systémy nefungují správně.
Teplo ovlivňuje schopnost pracovat u 59 % respondentů. Mezi nejčastější příznaky patří únava (78 %), bolesti hlavy (51 %), závratě (37 %) a potíže s dýcháním (31 %).
Většina pracovníků si není vědoma žádného znečištění způsobeného jejich továrnou a říká, že produkty, které vyrábějí, nemají ekologické štítky.
80 % respondentů neví, co je to spravedlivá transformace.

Závěr:
Textilní dělníci v Chorvatsku čelí v letních měsících obtížným pracovním podmínkám, nedostatečnému chlazení a omezenému povědomí o otázkách životního prostředí a klimatu. I když většina lidí zaznamenává dopady změny klimatu, porozumění procesům souvisejícím se spravedlivou transformací a účast na nich zůstávají velmi nízké.

SHRNUTÍ PRŮZKUMU MEZI ZAMĚSTNANCI O KLIMATU, ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ A PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH

Průzkum vyplnilo celkem 63 pracovníků. Většina respondentů (43) pracuje ve výrobě oděvů nebo obuvi, zatímco ostatní pracují v maloobchodě (4) nebo v oblasti designu a malých podniků (5). Většinu tvoří ženy (57) a osoby starší 30 let (59).

V posledních 10–15 letech si 50 pracovníků všimlo teplejšího počasí a více vln veder, 41 hlásilo delší sucha, 31 zaznamenalo více bouří a 27 pozorovalo více záplav. Pouze 4 respondenti uvedli, že nezaznamenali žádné změny počasí.

Extrémní počasí již postihlo mnoho respondentů: 44 mělo fyzické zdravotní problémy, 34 problémy s duševním zdravím, 22 problémy na pracovišti, jako je zkrácená pracovní doba nebo ztráta zaměstnání, a 13 problémy s bydlením. Pouze 8 uvedlo, že nezaznamenali žádný dopad.

Aby ochránili dělníky před extrémním počasím, 51 z nich uvedlo, že majitelé továren by měli naslouchat obavám dělníků, 29 požadovalo přístup k lékařské pomoci a 23 požádalo o nemocenskou nebo rizikovou mzdu. Doma 37 uvedlo, že vyšší mzdy by jim pomohly lépe se vyrovnat, 29 požádalo o nouzovou pomoc a 24 chtělo více informací o tom, jak se připravit na extrémní počasí.

Patrné jsou také změny životního prostředí v blízkosti domovů nebo pracovišť: 52 respondentů zaznamenalo více škůdců, 46 více odpadu, 45 více znečištění ovzduší, 33 méně stromů a 29 více znečištění vody. 36 respondentů se domnívá, že k těmto změnám přispívá módní průmysl, 19 si není jistých a 7 nesouhlasí.
Na otázku týkající se globálního módního systému 52 respondentů uvedlo, že jsou zapotřebí silnější zákony na ochranu zaměstnanců, 46 volalo po spravedlivějších mzdách a benefitech a 33 podporovalo silnější odbory a ženské skupiny. 33 chce také méně outsourcingu do zemí s nízkými mzdami a 27 se domnívá, že by měl být větší veřejný tlak na globální značky.

Aby se cítili sebejistěji při přijímání opatření v otázkách klimatu nebo životního prostředí, 39 respondentů uvedlo, že potřebují podporu odborů nebo ženských skupin, 35 požádalo o ochranu před tresty, 27 chtělo v práci čas na diskusi o řešeních a 24 požádalo o vzdělání nebo školení.

Ekonomická nejistota je velmi rozšířená: 15 lidí by zvládlo bez příjmu méně než týden, 28 by zvládlo až měsíc, 10 by zvládlo jeden až tři měsíce a pouze 7 by zvládlo déle. Většina z nich má přístup ke zdravotní péči (47) a placené dovolené (41), ale jen málo z nich dostává rizikovou mzdu (6) nebo odstupné (12).

Znalost pojmu spravedlivá transformace je omezená: 18 již vědělo, co znamená, 18 o něm slyšelo, ale nebylo si jím jisto, a 27 o něm nikdy neslyšelo.

Závěr: Celkově výsledky ukazují, že textilní a oděvní dělníci v Chorvatsku již pociťují dopady změny klimatu, čelí ekonomické zranitelnosti a zranitelnosti na pracovišti a volají po spravedlivějších mzdách, silnější právní ochraně a větší podpoře při přizpůsobování se environmentálním výzvám.